Trávníková hnojiva

Zdroje živin 

•  QRF - rychle uvolněné živiny (a zároveň rostlinou rychle přijatelné) 
•  SRF - pomalu uvolňované živiny (uvolňování živin není řízeno - chemicky vázané živiny) 
•  CRF - řízeně uvolňované živiny (uvolňování je řízeno membránou, obalenými granulemi) 
•  PCU - řízeně uvolňované živiny (uvolňování je řízeno technologií POLYON, obalenými granulemi)
  
  

Doba působení trávníkových hnojiv

• QRF - Rychlerozpustná hnojiva, doba působení 3-4 týdny
• SRF - Dlouhodobá hnojiva pomalu působící, doba působení 10-12 týdnů
• CRF - Dlouhodobá hnojiva řízeně uvolňovaná, doba působení 10-12 týdnů
• PCU - Dlouhodobá hnojiva řízeně uvolňovaná, doba působení 6-8 měsíců
  
  

Rychlerozpustné granulované hnojivo s optimálním složením živin 

• MLD EXCELLENT PLUS  - použití: březen, duben, květen, září (po vertikutaci), nebo celoroční použití a to v souladu s Celoročním plánem v závislosti na teplotě a růstu trávníku
  
  

Rychlerozpustná granulovaná hnojiva 

• Trávníkové hnojivo Sprint - použití: březen, duben, květen, září (po vertikutaci)
• PROFI Trávníkové hnojivo special (jaro) - použití: březen, duben, květen, září (po vertikutaci)
• PROFI Trávníkové hnojivo special (léto) - použití červen, červenec, srpen, září
• PROFI Trávníkové hnojivo special (podzim) - srpen, září říjen, listopad
  
• Trávníkové hnojivo NPK - po výsevu nového trávníku
  
  

Dlouhodobá hnojiva granulovaná pomalu působící FENIX 

• FENIX Balanced spring - ideální doba aplikace: březen, duben
• FENIX Balanced summer - ideální doba aplikace: červen, červenec
• FENIX Balanced autumn - ideální doba aplikace: září, říjen

 

Dlouhodobá hnojiva granulovaná řízeně uvolňovaná FENIX 

• FENIX Premium spring - ideální doba aplikace: březen, duben
• FENIX Premium summer - ideální doba aplikace: červen, červenec
• FENIX Premium autumn - ideální doba aplikace: září, říjen
• FENIX Premium Pre-seed - po výsevu nového trávníku

 

Dlouhodobá hnojiva granulovaná řízeně uvolňovaná Garden Boom 

• Garden Boom Once a Year - ideální doba aplikace: březen, duben, květen, červen
• Garden Boom spring - ideální doba aplikace: březen, duben
• Garden Boom summer - ideální doba aplikace: červen, červenec
• Garden Boom autumn - ideální doba aplikace: září, říjen
• Garden Boom Pre-seed - po výsevu nového trávníku

Křídové granulované vápence

• Křídový vápenec mikro (0,8-2,5mm) - ideální doba aplikace: časné jaro a pozdní podzim
• Křídový vápenec (2,0-6,0mm) - ideální doba aplikace: časné jaro a pozdní podzim
  
  
  

Kapalné organickominerální hnojivo

• Vital Turf - ideální doba aplikace: duben (po zapojení trávníku po zimním období) až září
  
  
  
  
  
  

Aplikační technika

Kalibrovatelné sečky a aplikátory granulovaných hnojiv

• Profi Drop Spreader, sečka a aplikátor hnojiva doporučovaná do 400m2 trávníku
• Gandy 60, velmi přesná profesionální sečka, aplikátor hnojiv a sušeného písku pro univerzální použití. Šířka dávkovače 61 cm
• Gandy 90, velmi přesná profesionální sečka, aplikátor hnojiv a sušeného písku pro velké plochy bez stísněných míst. Šířka dávkovače 91 cm
• Spyker P70, velmi přesná profesionální sečka, aplikátor hnojiv a polosuchého písku pro velké plochy bez stísněných míst. Součástí sečky Spyker P70 je speciální nástavec pro pískování. Šířka dávkovače 91 cm
  
  

Rozmetadla se systémem přesného rozhozu granulovaných hnojiv SPYKER 

• P30 - 17520 tažné rozmetadlo na 80kg hnojiva
• SPY 80 - 1P80 ručně vedené rozmetadlo s lakovaným rámem a nosností 36 kg
• SPY 80 - 1S80 ručně vedené rozmetadlo s nerezovým rámem a nosností 36 kg
• S60 - 12020 robusní ručně vedené rozmetadlo na 55 kg hnojiva
  
  

Přesné profesionální postřikovače Acuspray (aplikace tekutých hnojiv)

• Acuspray, mechanický čtyřkolový postřikovač s 25 litrovým zásobníkem a třemi tryskami
• Acuspray PRO, mechanický čtyřkolový postřikovač s 25 litrovým zásobníkem s možností míchání směsí a třemi tryskami
• Acuspray SOLO, bateriový výkonný postřikovač s nádrží 35 litrů a čtyřmi tryskami

Celoroční plány hnojení trávníků

Moderní ekologické a ekonomicky výhodné celoroční plány hnojení trávníku - roční úspora hnojiv 30-40% 

1. Hnojení granulovanými rychlerozpustnými hnojivy (QRF) v závislosti na teplotě a růstu trávníku
2. Celoroční plán hnojení tekutými hnojivy na listy trávníku v závislosti na teplotě a růstu a růstu trávníku

Základní celoroční plány hnojení trávníku (granulovaná hnojiva)

1. Kombinace rychlerozpustného hnojiva (QRF) s dlouhodobým celoročním hnojivem (PCU)
2. Kombinace rychlerozpustného hnojiva (QRF) s dlouhodobými řízeně uvolňovanými hnojivy (CRF)
3. Kombinace rychlerozpustného hnojiva (QRF) s pomalu působícími hnojivy (SRF)
4. Komplexní hnojení výhradně dlouhodobými, řízeně uvolňovanými hnojivy (CRF)
5. Komplexní hnojení výhradně dlouhodobými, pomalu působícími hnojivy (SRF)
6. Komplexní hnojení  výhradně rychlerozpustnými hnojivy (QRF)
   
   

Celoroční plány pro trávníkové plochy malých výměr (granulovaná hnojiva)

1. Komplexní hnojení výhradně dlouhodobými řízeně uvolňovanými hnojivy (CRF) do výměry 330m2 
2. Komplexní hnojení výhradně dlouhodobými pomalu působícími hnojivy (SRF) do výměry 330m2
3. Komplexní hnojení výhradně rychlerozpustnými hnojivy (QRF), do výměry 110 m2
   
   

 Trávníková hnojiva NPK

Trávník je jako živý tvor, potřebuje jíst a pít. Voda je základem života a tvoří s dostatečnou a vyváženou výživou nedílnou součást pravidelné péče o trávníky

 

Rostliny trávníku se skládají z anorganických látek

1. makrobiogenních - C, H, O, N, P, K, Mg,... ze kterých je složeno až 99% hmoty rostlinného těla. Mají stavební funkci.
2. mikrobiogenních (stopových) – Fe, Mn, Cu, mají katalický účinek
   
   

Makrobiogenní anorganické látky

Uhlík (C) je základní stavební prvek rostlin. Získává se ze vzduchu a půdy ve formě HCO3 (hydrogenuhličitanu.)

Vodík (H) a kyslík O jsou stavební prvky a rostliny je získávají ze vzduchu a vody.

Dusík (N) - patří mezi základní prvky důležité pro výživu trávníku. Dusík je základní stavební prvek, který podporuje růst a regenerační vlastnosti trávníku. Nedostatek dusíku  se v rostlinách trávníku projevuje světle zelenou barvou, zakrnělým vzrůstem a předčasným kvetením. Nadbytek pak tmavě zelenou barvou a mohutným růstem.

Fosfor (P) - je důležitou živinou pro tvorbu a růst kořenového systému. Měl by být k dispozici ve větší míře v době od klíčení do zakořeňování po výsevu, nebo dosevu trávníku. Nedostatek fosforu se v trávníku projeví abnormálně zvýšeným růstem kořenů oproti listům.

Draslík (K) - je prvek řídící buněčnou stavbu rostlin. Tím draslík podporuje odolnost trav vůči suchu, vymrzání a chorobám. Draslík je vhodné aplikovat ve zvýšené míře na konci vegetačního období, v horkém letním počasí a za nedostatku vláhy. S přihlédnutím k pozitivním vlastnostem pro trávníky je vhodný vzájemný poměr draslíku vůči dusíku v hnojivech pro trávníky v poměru až 1:3. Při nedostatku draslíku v půdě mají rostliny trávníku zvadlý vzhled, žloutnou listy a konce výhonů zasychají.

Hořčík (Mg) - je důležitý pro tvorbu chlorofylu (zeleného barviva), potřebného k optimálnímu průběhu fotosyntézy.

 

Mikrobiogenní anorganické látky

Stopové prvky (Fe, Cu, Mn, S) - železo (Fe), měď (Cu), mangan (Mn) jsou důležité při procesech látkové výměny a tím pomáhají udržet trávník v dobré kondici. Nedostatek stopových prvků se projevuje různými chlorózami (tzn. světlé skvrny různých velikostí a tvarů). Optimální přítomnost stopových prvků pomáhá udržovat trávníkům jednotnou a celistvou barevnost. Opomíjeným prvkem ve výživě trávníků je síra (S), která se spolu s dusíkem podílí na tvorbě bílkovin.

Železo (Fe) podílí se na tvorbě chlorofylu.

Síra (S) je důležitým prvkem pro metabolismus dusíkatých sloučenin, společně s dusíkem se síra podílí na tvorbě bílkovin.

Mangan (Mn) působí jako katalyzátor Krebsova cyklu.

Měď (Cu) má výrazný vliv na stabilitu chlorofylu.

Zinek (Zn) podílí se na tvorbě růstových hormonů.

Molybden (Mo) podporuje fixaci dusíku v rostlinných pletivech. Jeho nejdůležitější role je redukce nitrátu v buňkách na formy dusíku zabudovávaných do organických  makromolekul

Bór (B) umožňuje transport asimilátů, zlepšuje tvorbu buněčných blan a kořenů.

 

Prvky C, O, H se do těla rostlin dostávají chemickým procesem, který se nazývá fotosyntéza

Podmínky nezbytné pro růst rostlin

1. CO2 (obsah CO2 v atmosféře stoupnul z 0,03 % na 0.038 % za posledních 100 let), pro srovnání N2 je v atmosféře 78% a O2 je 21%
2. H2O
3. Teplota
4. Světlo (viditelné spektrum)
5. Rostlinné živiny

Při nedostatku nebo nadbytku kterékoliv z podmínek zdárného růstu, rostlina neprospívá.
Rostliny tedy potřebují k životu:

1. energii ve formě fotosyntézy
2. živiny jako základní stavební kámen
3. vodu jako transportní medium

Produktem chemického procesu fotosyntézy jsou cukry C6H12O6 glukóza a kyslík O2

Proč glukóza C6H1206? Čím je glukóza pro rostlinu přínosem?

1. Základní stavební jednotka nerozpustných polysacharidů tj. významný konstrukční materiál pro buněčné stěny a nosné části rostliny (celulóza, hemicelulóza)
2. Zásobní zdroje energie (sacharóza, škrob)
3. Zdroj energie pro veškeré metabolické děje v buňkách rostliny

Rostliny mají dva základní způsoby příjmu rostlinných živin

1. Kořenový - základní a dominantní (příjem zásadního množství živin a možnost použití kteréhokoliv hnojiva včetně organických)
2. Foliární - doplňkový (používá se v případě akutního nedostatku konkrétní živiny zpravidla mikroelementů ale i pro makroživiny. Výběr hnojiva je omezen na 100% vodorozpustná hnojiva.

Spotřeba rostlinných živin se liší v závislosti na:

1. Druhu rostliny
2. Obecně na stádiu vegetačního vývoje a to jak relativně (poměr jednotlivých živin), tak absolutně (celkové množství potřebných živin)

Rostlinné živiny se dělí:

1. MAKROELEMENTY - C, O, H, N,
2. MIKROELEMENTY – Fe, Mn, Cu, Zn, Mo, B
3. PRVKY UŽITEČNÉ – Na, Al, Si, Cl

 

Dusík (stručné pojednání)

1. Je naprosto nezbytný pro tvorbu bílkovin
2. Je naprosto nezbytný pro tvorbu chlorofylu
3. Tvoří nedílnou součást energetických  přenašečů biosyntézy
4. Je nepostradatelnou součástí nukleových kyselin
5. V přírodě existuje hned několik oxidačních stavů dusíku (N)

• Nejčastěji N20 (plynný v atmosféře)
• Redukované oxidační stavy NIII- (NH3, NH4+, NH2)
• Oxidované stavy NIII+ (NO2-) a NV+ (NO3-)

Rostliny umí přijímat dusík ve všech oxidačních stavech

1. N20 (nutná symbióza se speciálními bakteriemi)
2. NH2 listová výživa
3. NH4+ kořenovým systémem
4. nejochotněji však rostliny přijímají oxidační stav NV+ (NO3-) a to kořenovým systémem

• NO3- je ze všech forem dusíku nejpohyblivější v půdním roztoku
• Nejlépe proniká buněčnou membránou
• Platí „Zákon zachování náboje“ tzn. přijme-li rostlina iont NO3-, pak musí přijmout kompenzační kationt (K+, Ca2+, Mg2+) což usnadňuje příjem živin ve formě kationtů

Nejčastější problémy spojené s hnojením dusíkem

1. NH2 (močovina), při hnojení močovinou dochází k hydrolýze močoviny na NH3 (plynný) a tento uniká bez užitku do vzduchu
2. Dochází ke zvyšování pH v důsledku následné hydrolýzy amoniaku
3. Vyplavování NO3- do spodních vrstev způsobující následnou nedostupnost pro rostliny

Více o dusíku a jeho vlivu na rostliny trávníku
Dusík se v rostlinách a v celé přírodě vyskytuje ve více oxidačních stavech. Rostlina je schopna přijímat elementární dusík ( jetel, vojtěška,..), je schopna přijímat amonný kationt, je schopna přijímat i foliární aplikaci močovinového dusíku, ale nejčastěji rostlina dusík  přijímá ve formě nitrátu kořenovým systémem. Nitrát má řadu výhod a je to záporně nabitý iont. A ten využívá speciální mechanismy kterými se  dostává membránou  buněčné stěny do buňky. Kdyby rostlina přijímala jen nitrátové anionty byla by záporně nabitá. Proto rostlina přijímá i kompenzační kationty draslík, hořčík, vápník atd.  Tím živiny vzájemně podporují další pro rostlinu rovnoměrný příjem živin.
Aby byla rostlina schopna přijmout maximum dusíku musí proběhnout nejdůležitější reakce v půdním profilu - nitrifikace. Maximum příjmu dusíku je podmíněno prvním krokem – a to je zálivka po rozhozu granulí. Močovina totiž zhydrolizuje na čpavek (amonný iont) a pokud se dostane na půdní povrch unikne do ovzduší. Při rozhozu granulované močoviny bez zálivky (ranní rosa, nebo krátká zálivka není dostatečná) za slunného dne se pětina dusíku ztratí do ovzduší formou plynného čpavku a navíc je velmi pravděpodobné poškození rostlin trávníku formou popálení. Proto je při aplikaci močoviny rozhozem ( ne foliárně)  nutná zálivka zamezující popsané hydrolizační reakci. Aby byla tedy rostlina schopna maximum dusíku přijmout musí proběhnout nitrifikace a její naprosto nezbytnou podmínkou je přístup vzduchu. Při uhutněné půdě s nedostatkem vzduchu nebude pro tuto reakci k dispozici dostatek kyslíku. Proto je v případě uhutnělé vegetační vrstvy s nedostatkem písku nutná aerace (provzdušnění) a následné propískování. Při nitrifikaci je kyslík zapotřebí k tomu, aby se amonný iont změnil na nitrát, který je rostlina schopna přijímat kořenovým systémem. Za chladných podmínek případně při vyšší ph a absenci nitrátů si rostlina umí pomoci a přijímá i amoniakální dusík. Největší množství dusíku však rostlina trávníku přijímá v nitrátové formě kořenovým systémem a pak ho zpětně redukuje do oxidačního stavu a v něm se zabudovává do markomolekul  aminokyselin, bílkovin, do nulkeových kyselin adt. Tato zpětná redukce je nezbytná a aby mohla proběhnout musí být v buňce přítomny také mikroelementy.

Fosfor (stručné pojednání)

1. Rostliny přijímají fosfor pouze ve formě fosforečnanového aniontu PO4III-
2. PO4III- je v půdním roztoku velmi málo pohyblivý
3. Rostliny přijatý PO4III- zabudovávají rovnou do biologicky aktivních makromolekul (ATP, DNA, RNA)

Více o fosforu a jeho vlivu na rostliny trávníku
Fosfor na rozdíl od dusíku je fosfor naprosto nepohyblivý iont. Po rozhozu pronikne ve vegetační vrstvě v horizontu dvou let do hloubky 10 cm. Tento prvek je velmi důležitý, je součástí ribonukleové kyseliny, energetických přenašečů atd. Fosfor je nutné dodat tam, kde dochází k intenzivnímu buněčnému dělení (výsevy, dosevy). Růst rostliny je totiž zvětšování počtu buněk. Aby se mohla buňka rozdělit, musí replikovat svoje jádro. Aby se jádro mohlo replikovat musí se dodat dusíky, fosfory, dochází k replikaci DNA a buňka se dělí a dochází k růstu. Bezprostředně po výsevu je nejintenzivnější růst v oblasti kořenů rostlin a až posléze dochází k růstu v nadzemní části. Při nedodání fosforu prostě nemůže dojít k optimálnímu dělení buněk a k růstu kořenů. Je rozhodně účelnější dodat fosfor při zakládání trávníků, je totiž obtížné dodat ho později již vzrostlé rostlině.

Draslík (stručné pojednání)

1. Draslík rostliny přijímají výhradně ve formě kationtu K+
2. Pro většinu rostlin mírného pásma draslík představuje nejžádanější živinu, ve smyslu největší spotřeby
3. Draslík se v rostlinách vyskytuje pouze v iontové formě, není pevně vázán do makromolekul (rozdíl od N, P, Mg)

Funkce draslíku v rostlinách

1. Ovlivňuje namátkou
2. Osmotický tlak v buňkách
3. Tvorbu ATP, NADP
4. Fotosyntézu a vyzrávání pletiv

Draslík má ale i negativní schopnost omezovat příjem jiných důležitých kationtů zejména Ca2+ a Mg2+. Příliš vysoká koncentrace K+ v půdním roztoku může zablokovat příjem Ca2+ a Mg2+  což v konečném důsledku může vést např. až ke Chloróze.

Více o draslíku a jeho vlivu na rostliny trávníku
Draslík je velmi důležitý prvek pro rostlinu trávníku, ze všech živin ho rostlina trávníku potřebuje nejvíce a to ze všech ostatních rostlin. Draslík se jako jediný nevyskytuje v makromolekulách. Je přítomen pouze v intové formě rozpuštěn v buněčném roztoku. Tzn. když zůstane tráva po seči ležet, tak první prvek který se zní uvolní deštěm, nebo závlahou bude právě draslík. Tomu se čelí při kompostování, než dojde k mineralizaci ostatních živin je to otázka měsíců, ale draslík je tam přítomen rovnou v iontové formě. V kompostech je koncentrace draslíku až 9g na jeden litr. Hranice toxicity pro většinu rostlin jsou ale jen  tři gramy na litr. Citlivé rostliny jako je např. salát nemají na kompostu velkou šanci k normálnímu růstu.
Draslík je velmi důležitý pro rostliny trávníku  v podzimním období. Draslík totiž zvyšuje velmi intenzivně iontovou sílu v roztoku. Draslík intenzivně zakoncentruje buněčný roztok a způsobí, že buňka nepraskne zmrznutím vnitřního roztoku ani při velmi nízkých teplotách. Působí jako nemrznoucí směs.
Existuje konkurenční vztah mezi draslíkem a ostatními kationty např. hořčíkem. Rostliny draslík z půdního profilu bez problémů přijímají ale když se už jedná o hodně velké množství dochází se zvyšováním příjmu draslíku ke snižování příjmu hořčíku a tím hrozí vznik chlorózy. Hnojení draslíkem je velmi důležité, ale hodně vysoké dávky rostlinám spíš škodí, než prospívají.

 

Hořčík (stručné pojednání)

1. Rostlina hořčík přijímá ve formě kationtu Mg2+.
2. Jedná se převážně o pasivní příjem, hořčík je jeden z kompenzačních kationtů pro příjem NO3-
3. Hořčík je v rostlině „vázán“ ze 3/5 na organické i anorganické anionty eventuálně v chelátech
4. Cca 20% hořčíku je vázáno v chlorofilu

Chlorofil:

1. Zelené barvivo
2. Naprosto nezbytná podmínka fotosyntézy
3. Existuje několik typů Chlorofylu
4. Biologicky aktivní makromolekula obsahující kromě C,O,H, dva „živinové" prvky N, Mg

Chloróza (označení pro nerovnoměrné rozložení chlorofylu na starších listech)
Příčinou je nedostatek Mg v půdním roztoku, rostlina odbourává chlorofyl ve starších listech a uvolněný Mg transportuje do mladých listů a výhonů. Chlorózu odstraníme foliární aplikací roztoku Mg2+ (nejčastěji hořké soli)

Více o hořčíku a jeho vlivu na rostliny trávníku
Hořčík je důležitá živina, která se zabudovává do makromolekul, je součástí chlorofilu. V roce 1915 se nositelem Nobelovy ceny stal Dr. Richard Willstatter za to, že objevil chemickou strukturu chlorofylu, kterou tvoří atomy uhlíku, vodíku, dusíku a kyslíku, které obklopuje jednoduchý atom hořčíku. Bez chlorofilu neproběhne fotosyntéza, bez fotosyntézy není glukóza, bez glukózy není energie. Nedostatek hořčíku v rostlině se projevuje formou chlorózy (vytváření typických znaků nebo zbarvených skvrn na listech). Rostlina potřebuje dostat hořčík do svých nejmladších výhonků kde dochází k nejintenzivnější fotosyntéze a zároveň k největší spotřebě energie. Proto si pomáhá tím, že ze starších listů odbourá molekulu hořčík vyjme a přesune si ho do nejmladších částí. To již je známka akutního nedostatku hořčíku. Rostlině musíme okamžitě hořčík dodat, nejrychlejší řešení je foliární aplikace rozpustným hnojivem Hořká sůl. 50% v hnojivu obsaženém hořčíku je rostlinou přijat do pěti hodin. Když po aplikaci dojde k smytí z listů deštěm, nebo nechtěnou zálivkou dostane se hořčík do kořenového systému a tím dojde ke zpoždění v jeho příjmu rostlinou.

Použití křídových vápenců v péči o intenzivně udržované trávníky.

Vápník ovlivňuje většinu procesů v půdě, je to startovací prvek který uvolňuje živiny ze sorpčního komplexu (zajištění možnosti získávání živin pro rostlinu), ten zpřístupňuje živiny dodané hnojivy, které rostliny přijímají svým kořenovým systémem.

Křídové vápence velice rychle reagují a jsou velmi rychle účinné tím odpadá čekání na účinek hnojiva – hnojivo funguje okamžitě. V nabídce výrobců je i více typů a to podle různých hodnot obsahu hořčíku – ten se ale rostlinám trávníků dodává především v klasických kombinovaných hnojivech. (Hořčík je velmi důležitý prvek, nezbytný při fotosyntéze, neboť pomáhá přeměňovat světelnou energii na energii chemickou a je potřeba při tzv. koloběhu živin.)
Vápník má vliv na pevnost a stabilitu rostlin jejich zdravotní stav, vitalitu a růst buněk.
Vápník hraje důležitou roli při struktuře půdy a jejím pH. Hodnota pH půdy ovlivňuje tvorbu kořenů. Pro intenzivně udržované trávníky je ideální pH od 6,0-6,5 a to z důvodu nejvyšší přijatelnosti živin – jak těch hlavních dusíku, fosforu, draslíku tak i mikroprvků používaných v doplňkovém hnojení. Stav trávníku je tedy přímo úměrný stavu pH v půdním profilu. Jestliže pH ve vegetační vrstvě trávníku klesá, snižuje se využitelnost živin a dochází nejen k zaplevelování, zamokření, rozšiřování mechu, řas a sinic ale i k zhoršení zdravotního stavu rostlin.

Správné hodnoty pH dle jednotlivých druhů trav

	minimum pH	maximum pH
Kostřavy červené	5,0	8,5
Psineček tenký	5,0	7,5
Psineček výběžkatý	5,0	7,5
Lipnice luční	5,0	8,4
Jílek vytrvalý	5,2	7,5

Rozdíl mezi použitím křídového a klasického dolomitického vápence:

• Křídový vápenec (granulace je zvolená od 2-6mm) je daný svou pórovitou strukturou. Křídové vápence jsou pobřežní vápence, které při kontaktu s půdou velice rychle reagují, proto jejich použití je převážně v časných jarních  a pozdních podzimních měsících.
• Dolomitický vápenec je jemnomletý a díky tomu je jeho aplikace na trávníkových plochách značně problematická. Navíc obsahuje pevnou krystalickou mřížku, která způsobuje pomalost reakce. Proto dolomitický vápenec pro potřebu zvýšení pH vegetační vrstvy trávníku nedoporučujeme. 

Pozor na časté aplikace vápence bez znalosti hodnot pH vegetační vrstvy. Pro změření pH vegetační vrstvy trávníku v různých hloubách použijte pH měřiče.

Použitím vápenců dochází k rychlé neutralizaci kyselých hnojiv. Většina dusíkatých nebo i kombinovaných hnojiv jsou kyselého pH. Používáním těchto hnojiv se půda okyseluje a tím se rostlinám snižuje přístupnost živin v půdě. Proto postačí i malé dávky přírodních vápenců, které mají schopnost neutralizovat kyselá hnojiva a tím podporují přístupnost živin. Díky své pórovité struktuře jsou kationty vápníku přístupné jak pro rostlinu tak se snadno navazují do sorbčního komplexu půdy.

Rozdíl v aplikaci křídových a dolomitických vápenců

• U křídových vápenců se doporučuje povrchová aplikace z důvodu jejich rychlého rozpadu, po aplikaci v krátké době nejsou vidět, neulpívají na listech a hlavně zabraňují šíření infekčních chorob, řas a sinic.
• U námi nedoporučovaných dolomitických vápenců se nutné alespoň mírně vápenec zapravit do půdy a to pro svou pevnou krystalickou mřížku, která ke svému rozložení potřebuje půdní mikroflóru (což u trávníku kromě založení nebo divoké vertikutace není reálné).

Použitím křídových vápenců (v uhličitanové formě) dochází k tzv. neagresivním zásahům, při kterých nedochází k likvidaci půdní mikroflóry, naopak ji křídové vápence podporují. Na druhou stranu k dispozici máme i pálená vápna určená k dezinfekci půd, která se používají při zásadních problémech se založením nového plánovaného porostu.
Křídové vápence jsou vysoce účinné a reaktivní a při styku s vodou se velmi dobře se rozpouští v bílou kapalinu bez hrudek nebo krystalů. Po jeho aplikaci v trávníku první rosa, nebo zálivka krystalický vápenec beze zbytku rozpustí, a tak jeho zbytky nejsou vidět ani na listech, ani na půdním profilu.
Jeho použití je vhodné zejména v časných jarních měsících, ještě před použitím dusíkatých hnojiv a to pro schopnost uvolnění zbývajících živin z půdy a pro podporu kořenového systému rostlin. Tím dochází k tzv. green – efektu a to ještě před prvním použitím hnojiv.
U křídových vápenců se nedoporučují příliš velké dávky z důvodu že jsou pórovité a amorfní a tím mají velmi rychlý účinek. Vápník by se tak zbytečně proplavoval do spodních vrstev. Vhodnější aplikace jsou v meších množstvích, ale v častějších dávkách.
Při první aplikaci neznámého trávníku se doporučuje dávka vyšší (přesné dávky vápenců uvádíme našim klientům formou konzultace), při následující potřebě (pokles pH, snížená vitalita rostlin) je možné aplikovat poloviční dávku. Při pravidelném zařazení do celoročních plánů je možné použít nižší dávky ( dávkování je součástí všech celoročních plánů hnojení).
Vápník se v rostlině váže od kořenů do listů a putuje i tímto směrem, proto je nutné ho dodávat přes půdu – klasickým rozhozem.
Dále je možné vápník aplikovat i foliárně (listová výživa rostlin), ale tato aplikace nemá až tak výživovou hodnotu jako spíš ochranou a to tvorbou ochranné vrstvy na listech proti houbovitým chorobám. Díky velké velikosti molekul vápníku se nedoporučuje míchat s fungicidy (fungicid a listový vápník je vhodné aplikovat odděleně). Při jejich společné aplikaci by nedošlo k přesunutí této směsi do přirůstajících části listů.

Kyselost půdy závisí kromě několika výše uvedených faktorů i na typu a chemickém složení původní horniny, na které se půda vyvinula.
Na vyvřelinách, jako je např. žula, vznikají půdy kyselé. 
Na vápencích zpravidla vznikly půdy zásadité.

Jak jednoduše zjistíme obsah vápence v půdě?
Obsah vápence v půdě můžete jednoduše zjistit následující metodou. Na misce necháme usušit malé množství zeminy. Na tento suchý vzorek zeminy nalijete osmiprocentní ocet. Pokud zemina zašumí že má dostatek vápna. Pokud zemina na misce nezašumí, je potřeba vápnit. PH půdy můžeme odhadnout i podle výskytu plevelů v trávníku. Na kyselých půdách se daří přesličce, šťovíku a jitrocelu, na půdách zásaditých najdeme hořčici nebo komonici.
Jistotu získáme zakoupením pH měřiče a testem vegetační vrstvy na několika místech a v různé hloubce.

Měřiče pH (vlhkosti a intenzity slunečního světla)

Křídový vápenec (granulace 2-6mm) v eshopu

Křídový vápenec mikro (granulace 0,8-2,5mm) v eshopu

Kvalita trávníku s ohledem na jeho barvu a vitalitu ovlivněnou stresovým faktorem – vysokou teplotou

Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím naši spokojenost nad trávníkem je jeho zelená barva. U sportovních trávníků se spokojený pohled na zelený trávník kombinuje samozřejmě také i s jeho stavem využitelnosti ke hře.
Klíčový faktor ovlivňující stres v letním období není jen teplota vzduchu, ale přímé sluneční záření a s tím související ohřev listů. Vzniklé vysoké zahřátí listů (způsobené slunečními infračervenými paprsky) coby organické hmotě rostlinám neprospívá a to z důvodu denaturace bílkovin (změna struktury bílkovin způsobené zvýšenou teplotou, změnou pH, chemickými, nebo fyzikálními vlivy. A tyto změny jsou většinou nevratné).
Rubisco je enzym, který v rostlinách umožňuje efektivní využití oxidu uhličitého, který se zapracovává při tvorbě cukru (výživová rezerva rostliny) a dokončuje celou činnost fotosyntézy. Pro svou zelenou barvu potřebují rostliny trávníku průběh fotosyntézy co nejintenzivněji pro tvorbu dalších buněk a tím si zvyšují odolnost proti stresovým vlivům. Jako první zasažený vysokými teplotami bývá enzym rubisco.
Růstová křivka trávníku má dva vrcholy – výrazný jarní (květen-červen) a menší podzimní (září, říjen). V letním období je značný pokles růstu trávníku, za vysokých teplot se téměř i zastavuje.
Jestliže dojde k ochraně trávníku před vysokými teplotami způsobené slunečním zářením nebude u rostlin zastaven příjem dodané minerální výživ, tím se nezpomalí jejich růst a neklesne vizuální hodnota celé trávníkové plochy. ... více v celém článku "Kvalita trávníku s ohledem na jeho barvu a vitalitu ovlivněnou stresovým faktorem – vysokou teplotou"

 

 

Dlouhodobá hnojiva - všeobecné pojednání

Co jsou vlastně dlouhodobá hnojiva? Jaký je rozdíl mezi pomalu působícími trávníkovými hnojivy a řízeně uvolňovanými hnojivy?
Cesta živin k rostlině je dlouhá a komplikovaná. Je možné do ni vstoupit aplikací různých forem dusíku. Dusičnanový dusík, jako zdroj nitrátového dusíku se nejčastěji používá ledek vápenatý, živina je už druhý den přístupná rostlině. Jako mezistupněm je amoniakální dusík např. mírně toxický síran amonný a poslední je hnojení močovinou a to foliárně (aplikace na list formou kapaliny), nebo rozhozem v granulích. Jak ale docílíme dlouhodobé účinnosti dusíku? Existují způsoby v zemědělství, kdy se používají upravené, nebo modifikované močoviny. Ale pro výživu trávníku potřebujeme močovinu, která se nerozpustí po zálivce a nevsákne se do půdního profilu. Účinek močoviny potřebujeme protáhnout na týdny, na měsíce, a proto byly vymyšleny technologie, které močovinu buď zřetězí, nebo se granule močoviny obalí fyzikální bariérou, které brání močovině rychlému rozpuštění.

Pomalu působící hnojiva SRF 
SRF - Slow Release Fertilizers

Řízeně uvolňovaná hnojiva CRF
CRF - Controlled Release Fertilizers

Aby mohlo být hnojivo deklarované za pomalu působící, nebo řízeně uvolňované hnojivo musí splňovat následující mezinárodní podmínky: do 24 hodin po aplikaci se uvolní maximálně 15% dusíku, do 28 hodin maximálně 75% dusíku, ale v deklarovaném čase se musí uvolnit minimálně 75% dusíku. Přírodní materiály jako zdroj dusíku je např. rohovina, ta obsahuje 14% dusíku, ale dusík se z ní neuvolní během potřebných týdnů, nebo měsíců, ale během celého jednoho roku.

Pomalu působící hnojiva SRF se na rozdíl od řízeně uvolňovaných hnojiv skládají z makromolekul a to buď organického, nebo syntetického původu (hnojiva na bázi řetězené močoviny).
Všechna přírodní (organická) hnojiva obsahují přírodní makromolekuly (Nukleové kyseliny, Bílkoviny, Tuky) - makromolekuly obsahující základní stavební kameny (N, P, K, +ME). Pro uvolnění živin musí proběhnout Mineralizace a to je časově náročný proces (proto se jedná o hnojiva SRF), takto dlouhodobě uvolňovány jsou všechny živiny.
Makromolekuly syntetického původu jsou hnojiva na bázi řetězené močoviny (MU). Dlouhodobě uvolňovanou živinou je pouze N, ostatní živiny jsou v běžné minerální podobě, jako u většiny minerálních hnojiv. Křivku uvolňování na rozdíl od CRF nelze předpovídat.
Rychlost uvolňování je ovlivněna:

• délkou tětězců
• teplotou
• mikrobiální aktivitou v půdě

Podle délky řetězce rozlišujeme:

• CWS - Could water Soluble
• HWS - Hot water Soluble
• HWIS - Hot water Insoluble (delší řetězce)

Kombinací délky řetězců CWS, HWS, HWIS určujeme délku uvolňování dusíku na 12 týdnů.

   Převzato na rostliny trávníků jsou odstřižky vzniklé sečí také organické hnojivo pomalu uvolňované. Obsahují dusík, fosfor, draslík a hořčík, ale tzv. mulčování je v rozporu se zásadou hygieny trávníku. Technologie výroby syntetických hnojiv je známa od roku 1924, kdy byla poprvé syntetizována řetězená močovina a v roce 1954 byla poprvé patentována ve formě pomalu působícího hnojiva. Na rozdíl od CRF – řízeně uvolňovaných lze postupně uvolňovat jen dusík. Nejpodstatnější rozdíl od CRF je však skutečnost, že neumíme předvídat křivku uvolňování, ta je výhradně v rukou přírody je ovlivněna délkou řetězců, teplotou a hlavně mikrobiální aktivitou. Na písku se granule močoviny bude chovat odlišně než na hlíně. Důvodem je intenzita mikrobiální aktivity, kdy na profilu písku rozhodně není tolik bakterií co jich je v hlinité půdě. Řetězená močovina se vyrábí tak, že se močovina (s větším poměrem) a formaldehyd za určité teploty a tlaku a ph v reaktoru a vzniká methylen dimočovina, dymethylen trimočovina atd. souhrnně močoviny s velmi krátkými řetězci. Některé jsou rozpustné ve vodě za studena, některé za tepla a jiné rozpustné ve vodě nejsou. To je další a velmi podstatný rozdíl proti CRF - řízeně uvolňovaných hnojiv. CRF je granule – fyzikální membrána, které po rozhození leží na zemi a postupně v závislosti na teplotě do ni vniká voda a výživu uvolňuje. V pomalu působících hnojivech se část dusíku rovnou rozpustí, ale přesto se stále jedná o dlouhodobě působící dusík, protože díky vhodné kombinaci délky řetězců se přibližně jen 35% dlouhodobě působícího dusíku po aplikaci rovnou rozpustí, ostatní živiny fosfor, draslík, nebo např. hořčík se rozpustí ihned. Za předpokladu teplého a vlhkého počasí a přítomnosti mikroorganismů, tak se účinek díky jejich enzymům může zkrátit. V případě absence mikroorganismů se účinek prodlouží. Enzymy mikroorganismů totiž přeruší řetězce a tím se uvolní molekula močoviny a ta vstupuje do nitrifikačního cyklu.

Řízeně uvolňovaná hnojiva CRF jsou hnojiva, ve kterých je granule hnojiva obalena fyzikální bariérou.
CRF hnojiva jsou výhradně syntetického původu a dělí se podle typu membrány na:

• SCU (Sulphur Coated Urea) - síra
• PSCU (Polymer-Sulphur Coated Urea) = XCU - polymer a síra
• PCU (Polymer Coated Urea) - polymer

Uvolňování živin je řízeno pouze a jenom pouze teplotou. Množství vody v těsném okolí nemá vliv na rychlost uvolňování.

Potažené granule močoviny náleží do skupina hnojiv s řízeným uvolňováním. Granule močoviny jsou potažené v méně rozpustných chemických látkách, jako je síra , polymery a jiné produkty nebo jejich kombinace.  Tato hnojiva kromě dlouhodobého účinku dusíku zmírňují negativní aspekty hnojení močovinou, jako je popálení rostlin při hnojení.  Povlaky, neboli fyzikální membrány tvořené sírou, nebo polymerem uvolní močovinu zvýšením teploty a následně vodou. Tyto povlaky umožňují postupné uvolňování močoviny řízeným způsobem, což umožňuje méně časté aplikace.

 Základem je tedy granule močoviny obalená fyzikální membránou ( bariérou), která se může skládat ze tří různých látek. Používá se sulfur coated, kde membránu tvoří síra SCU (Sírou potažena močovina, nebo-li SCU, je trávníkové hnojivo uvolňující dusík prostřednictvím pronikání vody přes praskliny a mikropóry v povlaku síry.  Jakmile  voda pronikne povlakem, uvolňování dusíku je velmi rychlý. A po jeho uvolnění  není neobvyklé, najít prázdné membrány síry v trávníku), polymer coated (osmocoty, multicoty, nutricoty -  Polymerem potažené močovina, také nazývaná plastem potažená močovina, nebo- li PCU, je trávníkové hnojivo, které umožňuje přesnější rychlost v uvolňování dusíku než u močoviny potažené sírou. Je možné vyrobit polymerem  potažené močoviny, které mohou být uvolňovány až 10 měsíců po aplikaci), polymer sulfur coated pod značkou XCU – jedná se o granuly močoviny obtaženou sirnou membránou a ta je potažena polymerní membránou. (Jedná se o trávníková hnojiva, které používají kombinaci povlaku síry a polymerního povlaku.  Obvykle se tyto hnojiva se skládají z granulované močoviny potažené vrstvou síry, který je dále potažena vrstvou polymeru. Tato hnojiva se obvykle používají jako méně nákladné alternativy ke granulím močoviny potažených jen polymerem - plastem, a přitom disponují vlastnostmi pro přesné uvolňování dusíku). Důvodem dvojího obalení je skutečnost, že pouhé obalení sírou má mnoho nedostatků. Na granuli močoviny zahřátou na 50C se rozstřikuje roztavená síra o teplotě 156C. Močovina se při tomto procesu pohybuje v otáčivém bubnu, a tak dochází k tomu, že 30% granulí je nedobalených a 30% granulí je přebalených víc než je potřeba. U nedobalených je problém v rychlém uvolnění močoviny v přítomnosti vody. U přebalených pak není záruka účinku v očekávané době, která je ale i o několik měsíců delší, než enzymy mikroorganismů naruší tuto membránu. Příklad „výhodného nákupu“ podezřele levného nekvalitního hnojiva. Ve většině případů se jedná o nažloutlé (síra) granulky, ve směsi 30% řízeně uvolňovaného dusíku. 1/3 granulí je nedobalených, zde se dusík velmi rychle uvolní. 2/3 granulí je přebalených a zde je nereálné uvolnění dusíku v očekávané době. Jen zbývající 3/3 granulí dusíku je řízeně uvolňovaná – tj. pouhých 10% dusíku z nakoupené směsi!
Aby byly odstraněny tyto zásadní nedostatky jsou granule močoviny obaleny nejen sírou, ale i polymerní membránou. Je to ideální kompromis mezi cenou a kvalitou. Tato technologie byla prvotně vyvinuta pro pěstování rýže, v současné době je 90% produkce vyrobeno pro trávníky a jen 10% pro zemědělské účely. U granulí potažených sírou sulfur coated urea je prokázáno, že za pouhé čtyři dny je 30% dusíku z granulí uvolněno a tyto parametry nesplňují zařazení takového hnojiva mezi řízeně uvolňovaná hnojiva. Naproti tomu hnojivo s technologií XCU polymer sulfur coated uvolní během týdne pouze 10% obalovaného dusíku. Při zvednutí teploty se v SCU hnojivu začne dusík uvolňovat nepatrně rychleji, ale XCU reaguje na zvýšení teploty razantním uvolněním dusíku.

 

Pro všechny milovníky trávníků uveřejňujeme pojednání o poznatcích se zaměřením na trávníky.

   Živiny patří k základním složkám života pro faunu i flóru, samozřejmě společně se vzduchem a vodou. Živiny a vyrovnaný poměr živin jsou velmi důležité pro růst a celkový stav trávníků, pro produkci biomasy (nadzemní části). Živiny mají velký vliv na kořenový systém, zejména pak poměr mezi kořeny a nadzemní částí rostliny. Živinami totiž dokážeme ovlivňovat délku, rozvětvení a i směr kořenového systému. Poměr živin nezáleží jen na druhu rostlin a odrůdě, ale i na jejím využití. Živiny ovlivňují i stres, u rostlin je to sucho, vysoké teploty, přemokření, nebo výskyt choroby. A příjem živin ovlivňuje množství přijímané vody. 
   Trávníky – rostliny trávníků jsou vytrvalé rostliny, ale s ročním cyklem podobným stromům, kdy v podzimních měsících strom každoročně ztrácí listí. Rostlina trávy se skládá z více částí, kořenů, podzemních a nadzemních oddenků, listů a z korunky rostliny vyrůstá viditelné květenství např. u lipnice roční, nebo jen náznakem např. psinečku výběžkatého.
V klimatu České republiky je potřeba vzít na vědomí, že rostlina nejdříve začne s produkcí kořenů a později s listovou částí, nikdy nedochází k produkci kořenů a listů současně. K rozvoji kořenového systému rostliny používají cukry, které mívají uložené jako svou rezervu. Kořeny přestávají růst, až když přestane růst listová část a zprostředkovávají uložení cukrů jako energii pro růst v jarním období příštího roku. Kořeny tedy nemají funkci jako ústrojí, které jímá vodu a živiny, ale fungují rovněž jako rezervoár energie pro celou rostlinu.

Růst trávníku

Celý životní cyklus rostlin trávníku je řízen světlem a teplotou. Rostliny trávníku jsou velmi přizpůsobivé a skládají se z lipnic, jílků a kostřav a všechny tyto rostlinné druhy dokáží růst ve všech pěti klimatických pásmech. Na rozdíl od trávníku např. rajče původem z České republiky, které bychom přesunuli do klimatického prostředí Afriky, neporoste, nepokvete a tím i nebude plodit. Rovněž obilí přesunuté do tropické oblasti nebude plodit. Vytrvalé trávy přesunuté do různých klimat nejen že přežijí, ale i porostou a budou schopny se přizpůsobit okolnímu prostředí včetně reprodukce. To je způsobené tím, že rostlina trávy je řízená slunečním světlem a teplotou. Trávníky v teplých oblastech mají dvojí růstový cyklus, na jaře dochází k velkému růstu trávníku, v létě díky horku se růst výrazně zpomaluje, až zastavuje a na podzim dochází k druhé vlně růstu trávníku. A v případě, že v letním horkém období, kdy trávník roste velmi pomalu, bude (samozřejmě s dobrým úmyslem) provedena podpora růstu aplikací trávníkového hnojiva s větší dávkou dusíku, rostlina ke své výživě použije své uchované cukry a nebude vytvářet nové.  A bez další následné produkce cukrů dojde k likvidaci jejích zásob energie. A tento zdroj energie je jen jeden a po jeho použití již rostlina nebude schopna odolávat následkům stresů např. chorobám. Na chladnějším severu Evropy má tráva jen jeden růstový cyklus trávy a to přes léto, kdy letní teploty umožňují trávě růst. Trávník je totiž složený z houževnatých rostlin, které se dokáží přizpůsobit téměř všem klimatickým oblastem, ale s různými růstovými cykly v závislosti na slunečním světle a teplotě. 

Kořenový systém – je správně, aby byl vždy hluboký a rozvinutý?

Všechny rostliny všeobecně jsou schopny produkovat rozvinutý kořenový systém, to však nemusí být vždy pozitivní. Někdy však můžeme narazit na otázku, zda je hluboký a rozvinutý kořenový systém pěstované rostliny pro nás prospěšný. Např. u salátu upřednostníme malé kořeny oproti velkým listům. Dosáhnout hlubokého a rozvětveného kořenového systému rostlin tedy není vždy pro pěstitele pozitivní. Ideální je vyrovnaný poměr mezi kořeny a listy rostlin. (viz. odstavec fosfor P)

Základní výživa rostlin se skládá z třech prvků - dusíku, fosforu a draslíku.

Každý prvek má pro rostliny jinou funkci a rozhodně není důležitá kvantita jednotlivých uvedených prvků, jako různé aplikované poměry mezi všemi uvedenými prvky. Z uvedených prvků tvořících základní živiny dokáže rostlina trávníku bez problémů přijímat dusík a draslík, příjem fosforu je omezen v závislosti na výskytu zinku v půdním profilu.

Dusík N

Pro trávník je ze všech prvků nejlépe přijatelný dusík. Rostliny trávníku ho dokáží přijímat ve vícero formách. Samozřejmě jsou známé hodnoty maximálního množství dusíku, které jsou rostliny trávníku schopny přijmout ve svém klimatu a to s ohledem na jednotlivé druhy rostlin. Otázkou je, zda psineček dokáže přijmout 400 kg dusíku za rok, kostřavy 350 kg dusíku ročně, nebo jílek 500 kg, vždy je důležité zhodnocení, zda je toto množství přínosem pro rostlinu a zda se toto množství nestává jen zbytečně velkou finanční zátěží pro nás. U zemědělské produkce např. ječmenu pěstitel zná horní hranici výtěžnosti např. 8 tun z hektaru a tato hranice se žádným dalším hnojením nezvýší. Je důležité znát, pro jaký účel hnojíme, aby živina byla rostlinou správně využita. Jedná se o poměr množství hnojiva, které rostlině aplikujeme proti množstvím hnojiva, které dokáže rostlina přijmout ve svých specifických podmínkách. Poměr množství aplikovaného hnojiva k množství rostlinou přijatého hnojiva 1:1 je nesmyslný, nikdy se nestane, aby rostlina přijala 100% živin, které jí hnojením poskytneme. To platí nejen pro dusík, draslík a fosfor, ale pro všechny další mikroprvky. Od počátku hnojení dusíkem rostlina reaguje růstem a to růstem úměrně na množství dusíku v hnojivu – a tento proces je řízen teplotou. Když rostlina začne produkovat květenství, přijatý dusík přesměruje do něj na úkor svého růstu, který se zpomalí. 
Když známe předpověď počasí s ohledem na teplotu, můžeme přidávat, nebo ubírat živiny tak, aby je rostlina dokázala co nejvíce využít. Více v programu pod názvem Celoroční plány s dávkováním v závislosti na teplotě a růstovém potenciálu
Tím je možné ušetřit investice za nadbytečné množství aplikovaných hnojiv, které by rostlina nebyla schopna využít. Jak tedy využít maximální množství dusíku? Změnou množství dusíku, formu dusíku typem hnojiva a zároveň vhodností aplikace v závislosti na ročním období. Dusík je nejdůležitější prvek ve výživě rostliny, ale je velmi rychle rozpustný a tím dochází k ztrátám. Ztráty dusíku můžou být různé a nejvyšší jsou v pískových substrátech (greeny, odpaliště, sportoviště) všude tam, kde je velká propustnost vody zároveň způsobující i nízkou kationtovou výměnu. Další ztrátou dusíku je povrchový odtok, prudký déšť odplaví nevsakující se vodu včetně aplikovaného hnojiva. I za situace, kdy již došlo k rozpuštění hnojiva a to se dostane do půdního profilu a udeří prudký déšť, nebo dojde k nadměrné závlaze, odplaví se toto rozpuštěné hnojivo do spodních vod. V EU se začínají vytvářet velmi přísné nitrátové směrnice používání hnojiv, limity se vztahují především na obilí, které stanoví různé maximální množství nitrátů pro jednotlivé státy EU a v jejich různých oblastech. V některých zemích EU se tyto limity objevují i pro hnojení sportovních trávníků. Další způsob ztráty dusíku je jeho přeměna do plynného skupenství a následný výpar, tím se podporuje skleníkový efekt. Nejznámější je ztráta močoviny ve chvíli, kdy při vysokých letních teplotách a sucha se 50% aplikovaného dusíku odpaří do ovzduší. Podstatná je rovněž denitrifikace, (což je jeden z procesů v koloběhu dusíku, při němž se mění dusičnany (NO3-) na elementární dusík (N2)), kdy se dusík stává součástí vzduchu. Další ztráta se nazývá imobilizace (znehybnění), kdy dusík je vázán v organickém materiálu (v kořenech, houbách a v dalším nerozloženém organickém materiálu) a není tedy přístupný pro rostlinu. Imobilizace dusíku je ale jen částečné blokování dusíku, později bude opět využit. Tzn., že využitelnost různých forem aplikovaného dusíku může být jak velmi vysoká, tak velmi nízká. Při použití pomalu působících a obalovaných, řízeně uvolňovaných hnojiv (neboli dlouhodobě působících)  nebo rovněž i při zapravení hnojiva přímo do země se značně omezí ztráty dusíku. V případě použití rychle působících hnojiv aplikovaných na povrch a to jak za vysokých teplot a sucha, nebo naopak v období nadměrných dešťových srážek je dost reálné počítat se ztrátou až 50% aplikovaného dusíku. Tzn., že při nákupu pytle hnojiva bude jen polovina množství přijata rostlinou. Druhá polovina pytle bude uvolněna do vzduchu, nebo do podzemních a povrchových vod. Celosvětově je močovina využitelná jen z 50%, tzn., že 50% močoviny, která je používaná nejen pro zemědělství (např. produkce obilí) se vyplavuje do oceánu. Proto je nutné zvýšení využitelnosti moderních obalovaných hnojiv obsahujících dusík, které povede ke snížení finančních nákladů a tím ke zvýšení celkové efektivity hnojení. Při výzkumu efektivity různých forem dusíkatých hnojiv se stejným poměrem živin v porovnání s vizuální kvalitou trávníků (barva, hustota) na políčkách o totožných výměrách bylo z každého políčka provedeno vážení vzniklé biomasy sečí (vážením odstřižků trávy jednotlivých políček po každé seči). Za dva roky výzkumů bylo zjištěno, že nejlepší výsledky jsou s plně obalovanou močovinou. Průměrně bylo z políčka po každé seči naváženo 3 kg odstřižků. U některých políček bylo naváženo i 4 kg, ale zde se již neprojevoval žádný vyšší stupeň kvality trávníku. Tento 1 kilogram (biomasy) odstřižků z políčka trávníku navíc nepřinesl žádnou výhodu, naopak pro tento nárůst odpadu byla zaznamenána větší spotřeba vody a více energie a času na sekání. 
Dobře provedeným hnojením najdete správný poměr mezi kvalitou trávníku a produkcí biomasy. Přehnojování je nežádoucí, bez žádné výhody s ohledem na kvalitu trávníku, a způsobuje jen ztráty především ve formě přílišného vzniku biomasy jako odpadu. 
   Pro růst rostlin musí být zajištěn neustálý příjem dostatečného množství živin, ani člověk nepije a nejí jednou za den.  Když rostlině dáte formou hnojiva rychle působící dusík, je sice okamžitě přístupný pro rostlinu, ale jen po krátkou dobu. Při aplikaci obalovaného dusíku formou dlouhodobého hnojiva lépe ovlivňujeme potřeby rostlin. Nejedná se ale jen o nedostatek výživy, také vše, co rostlině dáme navíc, vytváří pro ni stres. Klimatické podmínky, v kterých se rostlina vyskytuje, mají hlavní vliv na její potřeby. Když rostlina žádné živiny nepotřebuje, nemá smysl ji je dávat. Když rostlině dáváme během roku přesně to, co potřebuje, určitě zaznamenáme úsporu v závlaze a méně biomasy, tím šetříme vodu, energii, čas i finance a navíc i podstatně zvyšujeme odolnost rostlin proti chorobám, které pak nemusíme následně ošetřovat.

Draslík K

Po dusíku je pro téměř všechny rostliny velmi důležitý další prvek a to je draslík. Draslík je velmi důležitý pro hospodaření rostlin (samozřejmě i rostlin trávníku) s vodou a dále pro uchovávání energie do budoucna ve formě cukru. Draslík je velmi důležitý pro rezistenci rostlin (rostlin trávníku) proti stresu suchem, protože rostlina potřebuje kontrolovat svoji transpiraci (transpirace je výdej vody povrchem rostlin - listem. Je to zakončení transpiračního proudu, který vede vodu z kořenů až do listů. Transpirace zásobuje všechny části rostliny vodou a minerálními živinami a zabraňuje přehřívání listů. Zajišťuje správný průběh fotosyntézy a dýchání. Rostliny do určité míry transpirací dokáží vyrovnávat teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Na územích bez vegetace můžeme očekávat velké rozdíly mezi denní a noční teplotou.) Ve chvíli, kdy rostlina trpí stresem ze sucha, začne uzavírat listy a vadne. Na listu rostliny probíhá transpirace jak na horní, tak spodní části. Ve chvíli, kdy rostlina začne trpět stresem ze sucha, list uzavře a transpirace probíhá jen na polovině celkové plochy listu. Když ale rostlině dodáme formou hnojiva dostatek draslíku, omezíme toto uzavírání listů a rostlina je schopna lépe ovládat stres z nedostatku vody. Byl proveden výzkum, který spočíval na sledování (speciálními přístroji) kvality trávníkových rostlin na políčkách s různým složením rychle působících a obalovaných dlouhodobých hnojiv s rozdílným množstvím vody. Následně bylo zjištěno, že poměr dusíku a draslíku 1 (N) : 3 (K) v horkém letním období je pro rostlinu trávníku výhodnější než poměr 1:1. Poměr 1:3 v horkých letních měsících rostlinám oddálí stres ze sucha. 
Je potřeba si ale nezaměnit termín oddálení stresu od slova eliminace stresu. Když bude rostlina dlouhou dobu bez příjmu vody, stejně uschne, ale dobře za každý den navíc, kdy je v horkých letních měsících trávník v pořádku. Rovněž bylo zjištěno, že je rozdíl, v jaké formě je rostlinám trávníku draslík podáván. Jestli je to formou dusičnanu draselného KNO3 (ledek draselný), nebo síranu draselného K2SO4. Při aplikaci vhodně zvolených hnojiv draslíku totiž dochází k úspoře velkého množství vody a to až o 50% běžného množství závlahové vody u neošetřené trávníkové plochy.
   Další druh stresu rostlin trávníku je zátěž tzv. pošlapem. Výzkumem při použití zátěžového simulátoru bylo zjištěno, že nejlépe odolává trávník, kterému bylo aplikováno hnojivo o poměru dusíku a draslíku 10 (N) : 17 (K). Při aplikaci hnojiva o tomto poměru byly listy rostlin trávníku co nejotevřenější. Dostatečné množství živin je pro rostliny trávníku důležité, ale ještě důležitější je poměr živin. Výzkum se zabýval i účinkem obalovaného draslíku a rychle působícího draslíku. Logickým výsledkem je, že není důležité mít v obalovaném hnojivu 100% obalovaného draslíku, ale je dostačující jen 1/3 obalovaného draslíku. V případě hnojiva obsahujícího 100% obalovaného draslíku je žádoucí výsledek moc pomalý. Protože se draslík v půdě moc nepohybuje, tak i když je rychle působící, je z ní rychle vyplavován. V kořenové zóně rostliny je však draslík připraven a rostlina ho může v případě potřeby kdykoli přijmout. Když je chladné počasí i chladné léto, není rozhodně dobré dávat rostlinám trávníku 100% obalovaného draslíku. 
   Choroby - infekční onemocnění ( ...více na www.chorobytravniku.cz) jsou dalším stresovým faktorem pro trávník. Živiny obsažené v trávníkových hnojivech nám mohou pomoci v boji proti nim. Živiny formou trávníkových hnojiv ovlivňují napadení trávníků infekčními onemocněními. Jsou samozřejmě i výjimky, kdy např. napadení lipnice luční graminikolní rzivostí je ovlivňováno genetikou rostliny a trávníkové hnojivo neovlivňuje ani nepotlačuje její rozvoj. Velmi časté onemocnění kornatka travní (červená nitkovatost) může být přihnojením potlačena, nebo zlikvidována. Naopak pytliová spála trávníku je onemocnění, jehož rozvoj přihnojením ještě urychlíme. My můžeme ale rostliny trávníku posílit tím, že jim budeme dodávat vyvážený poměr živin a tím dosáhneme do určité míry rezistence vůči většině chorob. Pokusem bylo zjištěno, že vliv na rozsah onemocnění má i druh hnojiva. Při pokusech, kdy je nutné simulovat chorobu a je nutný na trávníku její výskyt, je ideální udržovat listy trávníku vlhké. To se nejčastěji provádí zařízením na vytváření rosy, které mlžením udržuje listy trávníku mokré celý den i noc. 
   Při pokusném napadení lipnice roční antraknózou trávníku bylo při hnojení síranem draselným napadeno o 20% větší plochy trávníku než v případě hnojení dusičnanem draselným. Antraknózu trávníku dokážeme tedy redukovat o 20% pouze použitím správně zvoleným hnojivem osahujícím dusičnan draselný. Síran draselný je sice levnější hnojivo, ale pro další léčbu již o 20% plochy navíc napadeného trávníku je nezbytné použití fungicidu. Pro vhodnost četnosti použití trávníkového hnojiva byl proveden výzkum, při kterém bylo sledováno napadení kostřavy rákosovité patogeny rodu rhizoctonia nejčastěji se vyskytujícím druhem rhizoctonia solani.  Kostřavě rákosovité, které nebyl dodán žádný dusičnan draselný, nebo maximálně 2 aplikace, bylo prokázáno 8-12% plochy napadení chorobou. Když bylo podáno kostřavě rákosovité 4-6 dávek draslíku formou dusičnanu draselného, během léta nepropukla na trávníku žádná choroba a to během dvou let. 
   Podobně dopadlo i napadení lipnice luční drobnou kulatou ohniskovostí trávníku (dolarovou skvrnitostí), kterou je lipnice luční napadána velmi často. Na políčku trávníku s lipnicí luční, které nebylo dusičnanem draselným ošetřeno, bylo o víc jak 20% plochy navíc napadeno dolarovou skvrnitostí, než políčko, které bylo draslíkem ošetřeno. Toto políčko trávníku s aplikovaným dusičnanem draselným nebylo napadeno dolarovou skvrnitostí vůbec a to i za intenzivní snahy vyvolat onemocnění vlhčením listů trávníku mlžením celé dny i noci. V letních měsících jsou rozhodně vhodné rozložené dávky draslíku do více aplikací jako prevence proti vzniku infekčních chorob. Bylo prokázáno, že počet aplikací trávníkových hnojiv obsahujících draslík je důležitější, než jeho celkové aplikované množství. V létě se nevyskytuje jen jeden druh infekčního onemocnění, v poslední době je chorob hodně a nedá se předvídat, která onemocnění nastoupí. Aplikace draslíku formou trávníkového hnojiva není účinná na specifická infekční onemocnění. Ale pravidelné hnojení trávníkovým hnojivem obsahujícím draslík je velmi důležité jako prevence, aby rostliny trávníku byly zdravější a odolávaly různým infekčním onemocněním.

Fosfor P

Posledním hlavní prvkem ve výživě rostlin je fosfor. Příjem fosforu je ale pro rostliny velmi komplikovaný, rostlinu přijmutí fosforu stojí hodně energie a to platí speciálně pro rostliny trávníku. Fosfor v kořenové zóně rostlin není moc pohyblivý, ale může být vyplavován z čistě pískového substrátu. Fosfor rostlina dokáže přijmout pouze ve velmi úzkém rozsahu ph. Ve chvíli, kdy je nižší, nebo vyšší ph ,je fosfor blokován a rostlina ho nedokáže přijmout (průměrná hodnota ph České republiky je 6,1). Využitelnost fosforu z hnojiva je velmi nízká. Rostliny si proto vyvinuly různé metody na způsob získávání fosforu např. kořeny, na kterých si vyvinuly speciální receptory (detektory), aby dokázaly určit, kde se v půdě fosfor nachází. Např. rostlina zelí obětuje až 50% energie, které dostane ze slunečního záření, aby dokázala najít v půdě fosfor, který detekuje ve formě půdního roztoku.  Když jedné rostlině zelí přidáme hnojivem fosfor a druhé rostlině žádný fosfor nedáme, rostlina si bez přidaného fosforu tento prvek v půdě hledá a všemi kořeny směřuje směrem k políčku první rostliny, které byl fosfor hnojivem aplikován. Rostlina zelí, která měla k dispozici dostatek fosforu, vytvořila svislý kořenový systém. Ostatní podmínky jako teplota a závlaha byly pro obě rostliny totožné. Problém je v tom, že když zmíněná rostlina zelí vynaloží energii na směřování kořenového systému, nemá už dostatek energie na růst hlavy. 
   Rostliny trávníku produkují velký kořenový systém, aby obsadily půdu a našly fosfor. I když najdeme u trávy hodně rozvinutý kořenový systém, nemusí to být vždy pro rostliny trávníku pozitivní, může být i z důvodu absence, nebo nedostatku fosforu v půdním profilu. Velký kořenový systém si rostlina trávníku může vytvořit jenom proto, aby fosfor našla. 
   Když se tedy zaměříme na poměr hmotnost kořenů a listů, zjistíme, rostliny bez fosforu mají větší hmotnost kořenového systému než rostliny s fosforem. Ale rostliny bez fosforu mají až o 40% menší hmotnost listů, než rostliny s fosforem. A to je dost zásadní nepoměr mezi kořenovým systémem a listovou částí u rostliny s fosforem a bez něj. Příjem fosforu můžeme ovlivnit správným typem hnojiva, složením hnojiva a dávkováním během roku. Nejlepší zdroj fosforu je MAP, je účinnější než TSP a účinnější než SSP. Na čistě pískovém substrátu je vhodnější použití obalovaného MAP z důvodu zabránění jeho vyplavení.

Velmi důležitý je i poměr mezi makro a mikro prvky (chemické prvky vyskytující se v živých organismech jen ve stopových množstvích). 

Z mikroprvků je pro rostliny trávy velmi důležitý zinek a železo. Železo Fe je důležité pro chlorofyl, v případě přehnojení trávníku dusíkem za absence železa rostlina trávníku použije hodně energie na získání železa z půdního roztoku. Nedostatek železa na trávníku není vidět, rostliny trávníku vždy použijí svou energii k jeho zachycení. Zinek Zn je rovněž důležitý mikroprvek, protože je vázán na příjem fosforu. Když rostlina nemá dostatek zinku, rostlina přijímá nadbytek fosforu, nedokáže rozpoznat, jestli ho má dost nebo ne a bere všechno, co je okolo. Příznaky nedostatku mikroprvků nejsou vidět, ale důležitý je pohled z hlediska energie rostlin. Když mají rostliny trávníků dostatek mikroprvků, neztrácí energii v jejich hledání, nebo vyrovnávání poměrů a jsou pevnější, zdravější, hustší a odolnější vůči chorobám nebo suchu a vedru.